Než zatopíte: kdy je dřevo skutečně suché?

Jak vlhkost mění potřebnou šířku rámu a vůle Základní pravidlo zní: čím vlhčí dřevo, tím menší sklo a větší rám. Pokud pracujete s materiálem, který má vlhkost vyšší než 12 %, počítejte s tím, že se po instalaci a prvním zatopení dřevo seschne. Proto nechte kolem skla větší vůli – minimálně 3 mm na každou stranu. U velkých skleněných ploch (nad 30 cm šířky) přidejte ještě rezervu. Pokud byste sklo usadili natěsno do vlhkého rámu, po vyschnutí dřeva se sklo octne pod tlakem a praskne.

If you have any type of inquiries regarding where and the best ways to make use of Roleropedia.Com, you could contact us at the webpage. Jak poznáte, že už je dřevo suché a připravené ke spálení Nejspolehlivější metoda je měření vlhkosti, ale existují i jednoduché triky. Když do sebe dvě suchá polena ťuknete, uslyšíte čistý, vysoký zvuk. Mokré dřevo zní tlumeně a dutě. Další fígl: na povrch suchého dřeva kápněte trochu saponátu a foukněte do něj brčkem – pokud se vytvoří bubliny, dřevo ještě obsahuje vodu. Po čase se naučíte poznat suché dřevo i podle kůry, která se začne odlupovat, a podle trhlin na čelech polen. Tyto praskliny jsou důkazem, že dřevo pracuje a ztrácí vlhkost.

Důležité je také správné ukotvení skla. Místo pevného lepení použijte pružné těsnění nebo silikonové terčíky. Ty umožní sklu mírný pohyb, který vzniká při změnách rozměrů dřeva. Když dřevo pracuje, sklo by mělo mít možnost „dýchat". Pokud těsnění přitlačíte příliš silně, přenesete veškeré pnutí na sklo. Stejně tak pozor na ostré hrany drážky – pokud dřevo při vysychání tlačí na sklo, může stačit mikroskopická nerovnost a sklo praskne bez zjevné příčiny.

Když si na podzim naštípete hromadu dřeva, možná vás napadne, že za pár týdnů bude připravené ke spálení. Omyl. Čerstvě pokácený kmen obsahuje klidně polovinu své hmotnosti ve vodě, a než se dostane na ideálních patnáct až dvacet procent vlhkosti, trvá to mnohem déle, než se zdá. Pokud dřevo nespálíte dostatečně vysušené, nezískáte z něj ani polovinu tepla, ale zato se vám v komíně začne usazovat dehet a sklo kamen se bude neustále mastit.

Pokud už máte dvířka vyrobená z vlhkého dřeva a sklo je velké, nebojte se dvířka před osazením skla nechat týden rozložená v suchu. Tím necháte dřevo seschnout a teprve poté sklo vložíte. Odměnou vám bude dvířka, která vydrží bez prasklin i při běžném používání. Jestli naopak teprve plánujete výrobu, vždy volte raději menší skleněnou plochu a širší rám, než by bylo nutné – u vlhkého dřeva se to vyplatí.

Měření vlhkosti je snadné – použijte vlhkoměr se dvěma hroty, které zapíchnete do středu naštípaného polena. Ideální hodnota je mezi 15 a 20 procenty. Dřevo s vlhkostí nad 25 % vám nejen zanese sklo, ale také sníží účinnost kamen a zvýší množství popela. Typická chyba: lidé kupují dřevo s tvrzením, že je „proschlé", podrobnosti ale skutečnou vlhkost zjistí až podle černého skla po prvním topení.

Další praktickou zkouškou je škrábnutí nehtem barvy stěn do obýváku povrchu. U suchého dřeva nehet sklouzne a zanechá jen nevýraznou rýhu. U vlhkého nehet barvy stěn do obýváku dřeva „vnikne" a vytvoří světlý, vlhký vryp. Podobně funguje i kousek papíru – přitlačte ho na řeznou plochu. Na suchém dřevě zůstane papír suchý a bez skvrn. Pokud se na papíře objeví vlhká mapa nebo potrhání, dřevo schne dál. Tuto metodu používejte hlavně u buku, dubu a jiné tvrdé hmoty, u smrku je méně spolehlivá.

Na co si dát pozor? Největším oříškem je dřevo, které bylo skladováno na dešti a pak rychle oschlo zvenku. Můžete mít na omak suchou kládu, ale uvnitř stále vlhké jádro. V takovém případě pomáhá rozštěpit poleno a kouknout na barvu štěpu. Světle žlutá až bělavá barva s lesklým povrchem signalizuje vlhkost. Suché dřevo má matnější, tmavší odstín a na štěpu často „cuká" – když se dřevo štípá, suché jádro vydává praskavý zvuk. Rozhodně se nespoléhejte na to, že dřevo „stejně vyschne u kamen". Mokré dřevo se v kamnech nespaluje správně, vytváří dehet a může uhasit plamen.

Měření vlhkosti a typické omyly Nejspolehlivější kontrola je vlhkoměr se dvěma hroty. Zapíchněte hroty do středu čerstvě naštípaného polena a odečtěte hodnotu. Důležité je měřit vnitřek, ne povrch, který schne mnohem rychleji a budí falešný dojem suchého dřeva. Hodnota nad 25 procent znamená, že dřevo není připravené. Při spalování mokrého dřeva se totiž velká část energie spotřebuje na odpaření vody a do komína odchází více než polovina tepla. Navíc se v komíně usazuje dehet a saze, které zvyšují riziko požáru.

Nejdříve si zjistěte, jaké nároky má vaše kamna. Každá kamna mají v návodu určenou minimální vzdálenost od hořlavých materiálů a také předepsanou plochu, kterou musí podložka překrývat. Obvykle to bývá alespoň 30 cm na každé straně od topeniště a 50 cm vpředu pro případ, že by vypadl žhavý uhlík. Pokud návod nemáte, změřte si rozměry kamen a přičtěte bezpečnostní přesah. Podložka by měla být vždy o něco větší než půdorys kamen, nikdy ne menší.