Nechte přírodniny uschnout, nebo o vše přijdete

Nejčastější chybou je napouštět bazének nebo velké koryto a nechat vodu celý den na slunci. Voda se odpaří a zbude jen málo. Lepší je nalít vodu ráno, po hře ji přecedit přes plátno a použít na zalévání. Také se vyhněte hraní na přímém slunci mezi jedenáctou a třetí hodinou – voda se rychle ohřeje a děti se mohou spálit. Hrajte ve stínu nebo k večeru.

Když hru jednou rozjedete, nestrhejte značky na zemi. Příští hráč potřebuje vidět, kde jsou hranice. A pokud se někdo začne nudit, neznamená to, že je hra špatná – znamená to, že potřebuje přidat jedno pravidlo, ne víc prostoru. Právě v tom je výhoda chodby, která nekončí nárazem do zdi: dokončení interiéru nutí vás hrát s tím, co je po stranách, a ne s tím, co možná někde za rohem.

První je „kolíčkový hokej". Na stůl položte dva kolíčky jako branky a pomocí dalšího kolíčku nebo víčka od PET lahve se snažte dostat kuličku z alobalu mezi ně. Dva hráči, žádné náčiní navíc. Druhá hra: „novinový slalom". Z novin vytrhejte několik listů, položte je na zem jako překážky a hráč se zavázanýma očima musí projít z jednoho konce místnosti na druhý, aniž by našlápl na papír. Třetí je „pantomima beze slov" – jeden ukazuje zvíře nebo činnost, ostatní hádají. Všechno jsou hry, které nepotřebují nic než to, co už doma leží.

Děti přinesou z lesa plné kapsy šišek, mechu a kamenů a vy stojíte v kuchyni a nevíte, co s tím. Nejčastější chyba přitom není nedostatek nápadů, ale to, že se pustíte do tvoření hned. Vlhké přírodniny začnou do dvou dnů plesnivět, kaštany zčernají a mech zapáchá. Než tedy vytáhnete lepidlo, rozložte úlovek na noviny a nechte ho dva až tři dny proschnout při pokojové teplotě, mimo přímé topení. Tvrdé plody jako žaludy a šišky vydrží roky, listy a květy potřebujete usušit vylisované mezi novinami.

Šestá hra: chůze po čáře. Nalepte na zem papírovou pásku, hráč po ní jde, nesmí šlápnout vedle. Sedmá hra: přenášení vody v kelímku. Osmá hra: štafeta ve dvojicích, kdy se partneři drží za ruce a běží společně. Devátá hra: sbírání předmětů do koše. Desátá hra: štafeta s přeskokem přes lano. U všech platí: jasně vysvětlete pravidla před startem, ne během hry. Děti si musí pamatovat, kudy běží a kde je cíl.

Čtvrtou možností je „hledání pokladu". Nakreslete jednoduchou mapu dvorku s pěti značkami. If you loved this post and you would like to obtain far more data pertaining to rekonstrukce koupelny Krok za krokem kindly take a look at our web site. Menší děti hledají obrázky zvířat, starší hledají čísla a musejí je seřadit. Poklad nemusí být sladkost – stačí samolepka nebo kamínek. Chyba: schovat poklad příliš vysoko nebo do kopřiv. Vždy dopředu projděte trasu a zkontrolujte, zda na ní nejsou ostré předměty, sklo nebo otevřený kompost.

První osvědčenou hrou je „barevné běhání". Rozházejte po dvorku papírky nebo víčka v pěti barvách. Vyvolávejte barvu a děti mají za úkol přinést předmět dané barvy. Menší děti sbírají jen jednu barvu a mohou chodit, starší sbírají dvě barvy najednou a běhají. Chyba, na kterou se často zapomíná: dejte pozor, aby předměty nebyly v dosahu psů nebo na kluzkém povrchu. Pokud je dětí více než šest, rozdělte je do dvojic, jinak se srazí.

Hry, které zvládnou děti různého věku společně Druhá hra se jmenuje „sochy a stíny". Jedno dítě je „sluníčko" a ostatní se pohybují po dvorku. Když sluníčko zavolá „stín!", všichni se musí schovat do stínu, který vrhá strom, plot nebo zeď. Menší děti se mohou schovat i do stínu dospělého. Kdo nestihne stín, vypadává. Starší děti mohou sluníčko dělat samy a počet stínů postupně snižovat. Typická chyba: hra končí, když je horko a děti se schovávají pořád na stejném místě. Proto stíny obměňujte – třeba přesuňte hru k jiné části dvorku.

Pátou hrou je „tichá pošta s míčem". Děti stojí v kruhu a podávají si míč. Když dospělý zatleská, ten, kdo drží míč, řekne jedno slovo k tématu – třeba zvíře, barvu nebo jídlo. Menší děti mohou slovo ukázat místo mluvení. Starší musí říct slovo, které ještě nezaznělo. Hru ukončete po pěti kolech, jinak se slovní zásoba vyčerpá a děti začnou opakovat. Na závěr je dobré nechat všechny společně uklidit dvorek, aby se předešlo ztraceným hračkám a příští hraní bylo rychlejší.

Třetí hra je „přetahovaná s hadrem". Dva týmy se postaví proti sobě a tahají za suchý hadr nebo pevný provaz. Menší děti mohou být v týmu s dospělým, který tahá jen zlehka. Starší si mohou stoupnout na vyznačenou čáru a nesmí ji překročit. Důležité je, aby provaz nebyl kluzký a děti měly obuv, která drží. Častá chyba je hrát na mokré trávě – hrozí uklouznutí. Hru ukončete dřív, než se děti začnou tahat vsedě, to už vede k potyčkám.