5 her na dvorek, které zvládnou tříleté i desetileté děti

Pro děti 10 až 13 let přihoďte situace, ne jednotlivá slova. Ztracený klíč, čekání na opožděný vlak, zapomenutý telefon v tramvaji. Tady už jde o příběh a emoci. Nechte je hrát ve trojicích, ať musí spolupracovat beze slov. Častá chyba je, že jeden herec převezme celou scénu a ostatní jen stojí. Zastavte scénu a požádejte každého, aby měl alespoň jednu akci. Po sehrání se ptejte diváků, co viděli, ne co si mysleli, že to znamená. Rozdíl je zásadní.

4. Kuželky z PET lahví. Naplňte pět lahví vodou do třetiny a postavte je do trojúhelníku. Menší děti házejí z metru, starší ze tří. Body se sčítají dohromady, ne jednotlivě – tým malých a velkých proti sobě. Kdo shodí víc, vyhrává, ale každý hází ze své vzdálenosti. Častá chyba je měnit vzdálenost během hry; rozhodněte ji před prvním hodem a označte čáry křídou.

Doma materiál roztřiďte a nechte přes noc proschnout v jedné vrstvě. Šišky dejte barvy stěn do obýváku papírové krabice, klacky svazte provázkem a kamínky propláchněte ve vodě. Pokud chcete materiál uchovat déle, ošetřete dřevo slabou vrstvou oleje a nechte vsáknout. Plísnivé nebo rozpadající se kusy vyhoďte, ne je vracet zpět do lesa — přenesli byste na místo něco, co tam nepatří.

U starších dětí a teenagerů vsaďte na abstrakci a humor. Témata jako „ztráta signálu" nebo „čekání na autobus" je nutí přemýšlet nad detailem. Vedoucí by měl jít příkladem, ale nezasahovat do hry. Typická chyba je příliš mnoho instrukcí předem. Děti potřebují hlavně prostor zkoušet. Další častá chyba je opravovat je během scénky. Počkejte do konce a pak se zeptejte, co by šlo udělat jinak. Nikdy nechte jedno dítě hrát příliš dlouho – po dvou minutách se pozornost vytrácí.

Jak podle věku Děti od tří do pěti let zvládnou napodobovat zvířata nebo předměty. Zahrajte si na kočku, která se myje, nebo na auto, které jede. Nechte je hádat, co předvádíte, a pak se vystřídejte. U předškoláků funguje zrcadlení: dvojice stojí proti sobě, jeden vede pohyb, druhý ho opakuje. U dětí od šesti do osmi let přidejte emoce. Zahrajte „radost z dárku" nebo „strach ve tmě". Ptejte se, co na tváři viděly. Děti od devíti do dvanácti let zvládnou krátké příběhy s více postavami. Nechte je ve skupinkách vymyslet scénku na téma „ráno ve škole" nebo „nákup". Pomozte jim rozdělit role a určit začátek a konec.

Nakonec se ptejte dětí, co je na hře bavilo a co ne. Odpovědi bývají překvapivě konkrétní a často ukážou, že problém není v délce, ale byt v paneláku nějakém detailu, který dospělý přehlédne. Když dítě řekne „nebaví mě čekat, než na mě přijde řada", máte řešení hned. Když řekne „je to moc těžké", uberte obtížnost. Cílem není odehrát celou hru, ale udržet chuť si ji zahrát znovu.

2. Štafeta s předáváním. Rozdělte děti do dvojic tak, aby v každé byl jeden menší a jeden větší. Dvojice běží společně, ale nesmí se pustit za ruku – předávají si předmět (klacík, šátek) dotykem, ne hodem. Menší běží kratší úsek, větší delší, ale oba musí doběhnout do cíle současně. Chyba je nechat starší běžet napřed a čekat na mladšího na konci – vzniká tlak a vzdávání. Lepší je, když se úseky prolínají ve tvaru osmičky.

U všech her platí tři pravidla, která zabrání konfliktům: pravidla se vyhlásí předem a nemění se za běhu, každý má jasně danou roli podle věku a dospělý zasahuje jen tehdy, když jde o bezpečnost. Když se děti začnou hádat o to, kdo je na řadě, je to signál, že hra trvá příliš dlouho – zkraťte kola na polovinu a střídejte hry po deseti minutách. Na dvorku tak vydrží hrát i parta, kde je nejmladšímu tři a nejstaršímu deset.

5. Tichá pošta na laně. Natáhněte mezi dvěma stromy lano ve výšce pasu nejmenšího dítěte. Na lano navlékněte kroužek nebo karabinu. Děti stojí na obou stranách a posílají kroužek tam a zpět, ale nesmí se dotknout lana rukama – jen ho posouvají foukáním nebo šťoucháním nosem. Menší mají blíž, starší dál. Hra končí, když se kroužek třikrát otočí z jednoho konce na druhý. Není to soutěž, ale společná výzva – proto ji mají rádi i ti, kdo jinde prohrávají.

Další možnosti: žaludy s kloboučky nalepené na špejli vytvoří loutky, kaštany spojené zápalkami nebo párátky poslouží jako figurky na hraní. Z dlouhých větviček a listí se dá uplést jednoduchý věnec, který se ováže provázkem. Mechy a lišejníky jsou výborné na výrobu miniaturních lesů v krabici od bot. Vždy ale berte jen malé množství, ať neničíte přírodu. Nikdy nenosíte domů chráněné druhy, jako jsou například bledule nebo koniklece.

Pantomima není jen tichá hra. Pro děti je to způsob, jak vyjádřit emoce, procvičit postřeh a naučit se spolupracovat, aniž by musely mluvit. Ať jste rodič nebo vedoucí kroužku, začněte krátkými scénkami do dvou minut. Děti udrží pozornost lépe, když jde o rychlé, srozumitelné situace. Před hrou nastavte jasná pravidla: žádné zvuky, žádná slova, jen pohyb a výraz. Vysvětlete, že nejde o přesnost, ale o snahu a vcítění.

If you have any concerns regarding in which and how to use Rady pro rekonstrukci, you can speak to us at the web-page.